Kůže jako můj největší učitel

Tak jo, přicházím, doslova, s kůží na trh. K tomu, abych sdílet tyhle fotky s celým světem jsem musela sebrat velkou dávku odvahy. Akné a atopický ekzém jsou dvě nepříjemnosti, které v životě hodně řeším. Stydím se za svoji kůži a pleť.

Atopický ekzém se mi objevuje různě po těle již od dětství. Mám za sebou roky pravidelného navštěvování dermatologů, kteří mi vždy jen předepsali recept na nějakou mastičku, a tak jsem se mazala kortikoidy, které moji kůži uzdravily vždy jen na chvíli, a poté se ekzém zase vrátil. Potlačovala jsem jen důsledky a nikdo mě nikdy neupozornil na to, že si mohu zadělat na mnohem horší zdravotní komplikace. Akné se objevilo někdy v 17ti letech na střední škole.Od té doby (je mi 23 let) zmizelo jen jednou asi na půl roku, když jsem začala brát hormonální antikoncepci, právě s vidinou zbavit se akné. Nejen, že se akné vrátilo, přišly i další zdravotní problémy. Překvapení? Po dvou letech jsem hormonální antikoncepci přestala užívat a od té doby se potýkám s hormonální nerovnováhou.

Protože klasická medicína nepomohla, řekla jsem si, že zkusím hledat jinde. Rozhodla jsem se, že konečně převezmu za své zdraví odpovědnost sama. To vlastně moje kůže a pleť mě dovedly k tomu, že jsem se víc a víc začala zajímat o rostlinnou stravu, prvotně s vidinou, že vyřeším své zdravotní problémy. Vyřadila jsem ze svého jídelníčku mléko a mléčné výrobky, které jsou často považovány za příčinu ekzémů a jiným kožních obtíží. Omezila jsem konzumaci i jiných rizikových potravin jako je bílá mouka, cukr, tropické potraviny, pálivá jídla a další. Jedno období jsem se stravovala opravdu velmi striktně. Pravidelně jsem si vařila a jedla co nejvíce přirozeně a jednoduše. Vyřadila jsem lepek a zařadila hodně čerstvých potravin. Vyhýbala jsem se alkoholu. Užívala jsem dokonce super potraviny jako je mladý ječmen a chlorela. Veškerou kosmetiku, kterou jsem používala jsem vyměnila za přírodní (až na jeden krém, který používám na obličej, protože tam se mi také objevuje ekzém a to je opravdu velmi nepříjemné). Na odličování používám jen rostlinné oleje a květovou vodu. Po dvaceti letech jsem přestala užívat kortikoidy. Na promazávání kůže používám bambucké máslo. Dokonce jsem se jeden čas vydržela i nelíčit. Vždy ale přišlo jen chvilkové zlepšení, nikdy jsem se ekzému ani akné úplně nezbavila.

No, stále mi to nedalo. Zamýšlela jsem se i nad jinými, hlubšími, příčinami. Začala jsem s alternativními terapiemi Bicom - biorezonance. Vyčistila své tělo od kvasinek a jiných parazitů. Posilnila plíce a střevo, které s kůži velmi úzce souvisí. A…. nic. Víc a víc jsem si uvědomovala a připouštěla, že moje problémy s pletí jsou hlavně psychosomatické. 

Nechci říct, že se nic nezměnilo. Změnila se toho mnoho a změnila jsem se hlavně vnitřně, ve způsobu myšlení. To, že jsem přestala používat kortikoidy mě donutilo si více všímat toho, co ekzém a akné zhoršuje. Někdy je to opravdu těžké a nevidím, co dělám špatně, že mé tělo zase reaguje. Ale už vím, že mě nezrazuje, ale že se mi snaží pomoct. Chce, abych se dokázala poučit ze svých chyb a už je neopakovala. Ukazuje mi způsob, jak povyrůst a posunout se dál. To, že jsem se rozhodla vzdát se svého snu (tedy považovala jsem to, za svůj velký sen), odstěhovat se zpět z Prahy do maloměsta, skončit školu, odejít z práce,... bylo podmíněno právě signály mého tělo, mé kůže. Každý večer jsem nemohla usnout, protože mě děsně svědilo a pálilo celé tělo. Byla jsem fyzicky a psychicky vyčerpaná a věděla jsem, že takhle dál nemůžu. Když mi potom na biorezonanční terapii řekli, že moje orgány jsou již plně zdravé a čisté a jediné, co přístroj stále opakovaně zachycuje, je oslabená psychika, bylo jasno. Musím začít žít jinak. 

Ale víte, stejně se ještě pořád stydím za svoji kůži a hlavně pleť. Nerada vycházím ven bez toho, aniž bych zakryla své pupínky make-upem a raději nosím oblečení s dlouhými rukávy.

Stydím se za svoji kůži a pleť, ALE UŽ NECHCI.

A nechci, aby ani ostatní, co mají nemocnou kůži a pleť se museli stydět a byli kvůli tomu smutní. Nechci, aby se báli vyjít ven mezi lidi, na koupák, do posilovny, nebo kamkoliv jinam, kvůli obavám z nepříjemných pohledů a posměšků okolí.

Tohle sdílím, abych ukázala, že akné, a jakkoliv nemocná pleť, nikoho nedělá ošklivým a už vůbec ne méněcenným. 

Je přirozené a běžné, že se s onemocněním kůže někdo potýká (bohužel, protože je to často odraz nemocné duše), ale nedělá nikoho méně hodnotným. Takoví lidé jsou úplně normální, jako všichni ostatní. Jako všichni ostatní se touží smát, užívat života, dělat, co je baví a být plně sví.

❀ REMINDER THAT ACNE DOESN´T MAKE YOU UGLY, A HEART FULL OF HATE DOES. ❀ (text od úžasné Pigs)

Děkuji projektům #zanormalniholky #silacky a #humanimal, které mi každým dnem pomáhají se mít více ráda a být sama sebou!

T. ❤

PS: Je tu někdo, kdo si plně vyléčil atopický ekzém a akné? Co vám pomohlo? A je tu někdo, kdo s atopickým ekzémem a akné bojuje? Nebojujte. Máte nějaký tip, co alespoň trochu zmírňuje ty nejhorší a nejnepříjemnější fáze? Děkuji.